KAPLE PRO PIETNÍ ÚZEMÍ LEŽÁKY

studie 2011
autoři Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Dominik Saitl, Cornelia Klien
Ležáky byly vypáleny, torza domů rozebrány, muži a ženy zavražděni, děti uneseny. Nic nebylo ušetřeno. Zůstala jen krajina. Z piety a úcty k místu navržená kaple pro Ležáky nevystupuje nad terén. Tvar kaple, její umístění i materiály jsou navrženy tak, aby vyprávěli příběh Ležáků.
Nepravidelný tvar kaple je společným průsečíkem ležáckých domů symbolizující společný osud obyvatel. Hranici mezi životem a smrtí. Dům znamenal bydliště. Bydliště bylo rozsudkem.
Do kaple se vstupuje vysokými dveřmi z masivního dřeva. Interiére kaple je prostý. Stěny a strop z hliněné omítky symbolizují spojení s místem a osudem. Z úcty není přivážen nový materiál. Kaple je prázdná, na stěnách jsou napsána jména obětí.
Ve stropě jsou úzké otvory. Sluneční paprsky projdou přímo a promítnou světelný bod na stěny kaple pouze v jeden den v roce, na výročí zavraždění ležáckých obyvatel. 24.6. Prameny světla se dotknou jmen obětí v jediném okamžiku.
Urny s popelem jsou umístěny v malé kryptě – schráni umístěné pod úrovní podlahy, která je uzavřena těžkým kamenem.